Tři oříšky pro nikoho

26. srpna 2010 v 22:46 | Anistia |  Drabble
Konečně jsem se vracel domů. Byl to tak zvláštní pocit, procházet se po těch letech znovu rodným městem.
Mnoho se změnilo. Neměl jsem však čas se tím příliš zabývat. Spěchal jsem domů, k rodičům, k sestře, k mým nejdražším. Tady za tím vysokým panelákem by měl být ten náš. Jenže… není. Jsem tu správně? Ano, támhlety houpačky poznávám. Zastavoval jsem lidi, ale každý mi odpověděl stejně: ,,Ten panelák už není."
A pak jsem to pochopil i já.
A tak jsem zahodil těch pár dárků, co mi cestou cvrnkly do nosu, do koše. Ty neúžasnější dárky… byly rázem dárky pro nikoho.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Babe Babe | Web | 27. srpna 2010 v 19:41 | Reagovat

moc hezký ;)

2 Katrin Katrin | Web | 3. února 2012 v 11:18 | Reagovat

Teda, to je skvělé. To si přímo říká o příběh :)

3 proby proby | Web | 19. března 2013 v 16:21 | Reagovat

Souhlasím, to chce příběh :)))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.