Všechno je na p*****
Zkrátka blbá nálada už kdo ví jak dlouho, nic se nedaří, nic nepotěší, nic neutěší...
A všichni akorát štvou, protože někdo potřebuje tohle, jinej zas tamto a všichni po vás chtěj hafo věcí- ,,Půjčíš mi sešit biologie? A dějepis? A ještě prosímtě matiku, mě se to o hodině nechtělo psát..." No takovýhle lidi úplně miluju. A že jich je...
Další zase do vás rejpe - ,,Tys to ztratila, vždyť to nebylo jen tvoje, bylo to všech a rychle to najdi, teď to hned potřebuju.." No jo, holt když si někdo najednou vzpomene, že te´d hned to potřebuje, jinak se asi zboří svět.... Mohl se na to za těch x let kouknou stokrát, ale on musí zrovna teď, že...
Prostě mě maj všichni rádi...
A co je na tom nejhorší? Že k tomu všemu se ještě přidaj ti pitomci se svejma žádostma jako že chtěj jít někam ven si popovídat a zvou vás kdoví kam. A to i přesto, že vědí, že tak nesnášim, když musím pryč z domu. To je tak nepochopitelný, že jsem prostě ráda doma a nikam jít nechci?
Asi ne, no, když si pokoj nedaj a každej tejden se vás aspoň dva zeptaj - ,,Máš dneska čas? Uvidíme se dneska? Půjdeš ven?" NE, NE, NE a stokrát NE!
Pitomci, všichni jsou pitomci....

Chápu že jsi ráda doma.....mam dny že bych vubec nemusela vylézat z baráku, ale pak se mi zase hrozně chce ven.....nedávno jsem byla venku se sestřenkou a bylo to super. Byly jsme venku s jejíma spolužákama (umělci) a musim říct, že neznám lepší, hodnější a chápavější lidi:)