Mína mezitím byla v bezvědomí. Její tělo dostávalo ostřejší rysy, tmavé oči byli světle červnené, až se pomalu barvili do ruda a špičáky byly delší a ostřejší.
,,Co teď? Co s ní?" ptal se zoufale Jack, který k ní poklekl a snažil se jí vzít do náručí.
Jonathan opatrně přešel k němu. Těsně vedle míny o něco zakopl. Sehnul se a pozvedl řetízek s drahým kamenem.Netušil, že patří Míně. Chvíli se na něj díval a poté řekl:,, Ďábelský to nástroj!" A mrštil s ním o zem. Adulár se o kamenou podlahu roztříštil na malé střípky.
,,Ááááá," zakřičela Mína v tu chvíli jako by byla v křeči. Jack si neuvědomil, že to již není Mína, ale upírka a chytil jí. Mína toho využila a zakousla se do Jackova krku. Nablízku byl ale Jonathan a ten Mínu odstrčil dříve, než stihla Jackovi vážněji ublížit. Ten se sesunul k zemi vyčerpán ze ztráty krve.
Geo sebral ze země kůl, který Jonathan předtím upustil a nelítostně Mínu, se slzami v očích, probodl. Jonathan nestihl nic namítat. Jedna jeho část věděla, že už to není jeho Mína, ta veselá snoubenka, kterou miloval. Druhá část v sobě měla obraz jejích očí, upířích zubů a její ďábelský smích...
Cukla sebou a zakřičela. Naposledy. Jonathan jí položil na čelo křížek, který se do její kůže zaryl, jako by to bylo rozžavené železo. Najednou vše utichlo a její pohyb ustal. Ležela tam na podlaze opět Mína, která kdysi měla na tváři úsměv, který Jonathan miloval. Už nikdy nevstane, nikdy nepromluví. Ležela tam, oči měla opět tmavé, hledící do prázdnoty.
Jonathan jí naposledy lehce políbil na ústa a dal jí sbohem. Nemohl však odejít. Ne, nechtěl od ní pryč. Lehl si vedle ní a vzal jí do náručí. Byla čím dál chladnější.
Jack se opatrně posadil a Geo si klekl k němu. Oby chvíli přemýšleli, co mají dělat a poté šli za Jonathanem a snažili se ho odtrhnout od Míny. Ten se však nedal a po dlouhém přesvědčování, že musí jít vzal Mínu do náručí a opatrně vyšli ze sklepení.