Všechno.. Úplně všechno je v háji... Co s tím?
Nic. Nic, vůbec nic. nic, nic, nic... Sakra, prostě nic.. Už s tím nechci dělat vůbec nic. Nechme to tam, kde to prostě je...
Ale stejně, prostě se to nevrátí...
Ježiš... Už ani nechápu moje myšlenky. Poslední dobou se chovám strašně. udělám něco a po chvíli mi dojde, že jsem prostě udělala chybu, kterou už nevrátím.
A to mě žere dalších pár dní, protože se ta chyba se mnou táhne ruku v ruce... Nejhorší na tom ale je, že si nakonec uvědomím, že to můžu napravit. Úplně jednoduše. Pár slovy, jednou větou.. Ale já to prostě neudělám. Protože když už jsem s tím začala, tak toho nenechám. takže se prostě snažím z tý chyby udělat výhodu...
Vůle... stačí vůle, ale tu já taky nemám...:*((